Obojživelníci a plazi na Jindřichohradecku

autor: Ing. Petr Hesoun

Na Jindřichohradecku je udáván výskyt 13 druhů žab a 3 druhů ocasatých obojživelníků (čolků). Výskyt kuňky žlutobřiché a skokana skřehotavého však nebyl v posledním desetiletí spolehlivě potvrzen. V rámci České republiky patří k nejvýznamnějším početné populace skokana ostronosého, skokana menšího, blatnice skvrnité a čolka velkého. Populace těchto obojživelníků na Jindřichohradecku patří k nejpočetnějším v rámci ČR a můžeme je zde potkat na většině vodních nádrží, pokud nejsou přesazené velkým množstvím ryb a je na jejich okraji zachovaný dostatečně rozsáhlý pruh příbřežní vegetace.

Pro ochranu čolka velkého jsou dokonce na Jindřichohradecku zřízeny tři evropsky významné lokality (Rybníky u Lovětína, Malý Bukač u Nové Olešné a Rašeliniště Radlice).

Za nejvzácnějšího a také nejohroženějšího obojživelníka Jindřichohradecka lze považovat ropuchu krátkonohou, která zde žije v izolované oblasti na okraji Jindřichova Hradce a je velmi ohrožena jak plány na rozvoj tohoto města, tak změnou využívání jejích lokalit. Ropucha krátkonohá potřebuje pro své rozmnožování velmi mělké kaluže bez vegetace, které jí nabízí vojenské cvičiště a menší pískovny na jižním okraji města. Nyní je vojenská technika na cvičišti méně častá (dávala vznik právě oněm nezarostlým kalužím), pískovny jsou již zčásti opuštěné, zčásti se těží hluboko pod vodní hladinou. Jelikož toto vše ropuše již nevyhovuje, její populace se velmi snížila.

Kromě uvedených druhů se na Jindřichohradecku vyskytují: kuňka ohnivá (obecná), rosnička zelená, skokan zelený, skokan štíhlý, skokan hnědý, ropucha obecná, ropucha zelená, čolek obecný a čolek horský.

Z plazů je na území Jindřichohradecka potvrzen výskyt 4 druhů hadů a 3 druhů ještěrů. Zatímco populace ještěrů (ještěrka živorodá, ještěrka obecná, slepýš křehký) jsou poměrně početné a zánik jednotlivých stanovišť je zatím významně neovlivňuje, můžeme většinu hadů považovat za poměrně vzácné.

Hojným hadem je pouze užovka obojková. Za rozšířené na větší části území, ale pouze na některých místech častější, jsou považovány užovka hladká a zmije obecná. Užovka hladká obývá suchá stanoviště s bohatými úkryty (meze s kameny apod.) a živí se téměř výhradně dalšími plazy (ještěrkami slepýši případně i jinými hady).

Zmije obecná je oproti vžitým představám spíš hadem chladnějších poloh (vlhké louky, rašeliniště apod.) i když ji můžeme nacházet i na okrajích obcí či přímo v nich. Do obcí přichází především za potravou, kterou často bývají drobní hlodavci.

Velmi vzácným hadem, jehož výskyt byl na Jindřichohradecku potvrzen až v roce 2009, je užovka podplamatá, jejíž malá populace byla nalezena v Jindřišském údolí. Tato užovka se na rozdíl od příbuzné užovky obojkové živí téměř výhradně rybami.